Nezakazujte nám snít!

19. září 2010 v 19:08 | Hoody ^^ |  Téma týdne
Nebudu tady zdlouhavě rozebírat, co je to sen, jaké má významy, a tak podobně. To je nudné a zbytečné, protože to všichni ví. Ale co snílci? Oni s tímto tématem úzce souvisí.


Troufám si říct, že dnešní společnost se dělí na snílky a ty, co stojí nohama pevně na zemi. Taková ta zlatá střední cesta už není dnes moc běžná.
Já osobně patřím mezi snílky, o tom není pochyb. Sním odmalička, odmalička se toulám mimo realitu a sním jak moc jen můžu. Daydreaming, to je prostě moje. Jsem člověk s bujnou fantazií, které musím dát průchod právě skrz daydreaming.
Každý z nás někdy měl nějaký sen, něco, co si v životě chtěl splnit. Určitě ano - je hloupost tvrdit, že ne. Každý se někdy zasnil. Někomu to zůstalo, ale jiní byli nuceni toho nechat a žít plně pouze v realitě - ať už je k tomu donitila společnost, výchova, nebo cokoliv jiného. Vždyť i mně spousta lidí říkala, že mám přestat chodit s hlavou v oblacích. Ono to ale nejde, nedokážu si představit život bez snění. Takový život by pro mě byl bezpochyby špatný.  A byl by nudný. Ať nesoudí snílky ten, kdo nikdy nesnil a neví, jaké to je. I to už se mi párkrát stalo.
Jako malá jsem měla jeden velký sen - mít německého vlčáka. U nás na chalupě ho měli naši sousedi a já jsem s tím psem strávila hrozně času a ačkoliv byl povahou trošku nevyzpytatelný a pouštěl hrůzu, nebála jsem se ho a hrála jsem si s ním. Vždycky jsem ho toužila mít, nikdy se mi ten sen ale nesplnil a jak čas plynul, tahle idea se celkem snadno rozpustila.
Dalším mým velkým snem bylo stát se archeoložkou. To mě nepustilo, pořád si za tím jdu a doufám, že se mi tenhle sen splní.
A pak je tu něco, co mě ovlivňuje i teď, během doby, co píšu tenhle stupidní článek. Jakmile se ze mně stal knihomol, zatoužila jsem napsat svou vlastní knížku. Několikrát jsem se o to pokusila - poprvé dokonce v nějakých 12ti letech - ale marně, samozřejmě. Co by taky člověk mohl čekat od malého dítěte, které ani neumí pořádně psát? Nápadů jsem samozřejmě měla šíleně moc, rozhodně jsem nikdy netrpěla nedostatkem fantazie... No a teď se ten můj sen zase vyhoupl do popředí. Asi před půl rokem jsem promyslela děj fantasy knížky a rozepsala první kapitolu. Pak mě to ale pustilo a teď se to zase vynořilo a nutí mě to psát. Doufám ale, že tentokrát se mi opravdu podaří příběh dokončit, knihu vydat a splnit si tak další z mých velkých snů. Inu, uvidíme. A jaké jsou vaše sny? :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 athenqa athenqa | Web | 19. září 2010 v 19:19 | Reagovat

Ja som tiež písala knihu :D teda " snažila som sa " .Vtedy som mala asi desať rokov....volala sa Strážca zverokruhu.Sestra ju potom našla a smiala sa mi pre to asi tri mesiace :D No ale snaha sa cení nie? :D Ja osobne som tiež "snílek" =)

2 Hanča Hanča | Web | 19. září 2010 v 19:33 | Reagovat

Já bych řekla, že jsem něco mezi. Jsem sice snílek, ale navenek to myslím moc poznat nejde.

3 Elis Elis | Web | 19. září 2010 v 19:45 | Reagovat

Já jsem jak kdy. Ale poslední dobou je jsem snílek s pevnejma nohama na zemi :D Opravdu hodně sním a je to čím dál horší/ pro mě lepší) ale zase nejsem takovej ten fanatik co miluje spider-many a po škole lítá ze stromu na strom :D V tomhle jsem ještě OK :) Jsem snílek a ráda to přiznám ;)

4 M Autumn Hoffman M Autumn Hoffman | Web | 19. září 2010 v 19:45 | Reagovat

Já sním pořád. Někdy říkám pro ostatní možná "divné" věci a oni mi potom nerozumí nebo si to vykládají ve špatném světle. Jsou věci, které chápeme jen my, snílci.

5 amusic amusic | 21. září 2010 v 18:41 | Reagovat

Mám jen jeden dotaz, co máš z českého jakyka, něco učitelka mluvnila o nějakém mluvnickém střevěa myslím, že ho máš :D

6 Honza95 Honza95 | Web | 21. září 2010 v 18:43 | Reagovat

čus zlobí mě blog, kdyžtak ten koment číslo 5 jsme já :)

7 Honza95 Honza95 | Web | 21. září 2010 v 19:09 | Reagovat

Jo ze slohu, to jsem chtěl vědět :D, mohla bys napsat knihu :)

8 Honza95 Honza95 | Web | 21. září 2010 v 19:18 | Reagovat

:D tak hodně štěstí:) , pak pošli odkaz k objednání :D

9 Sabča Sabča | Web | 21. září 2010 v 21:29 | Reagovat

Já si odmalička žiju ve svém vlastním světě.Je dokonalý,bez všeho zlého....můžu si tam dělat co chci(!)nikdo mě neodsuzuje za mé zájmy....když jdu např po Pražském hradě,vždycky si raději představuju,jak to tam vypadalo za středověku,doba minulá je pro mě krásnější než realita.Tohle dokáže pochopit asi jen milovník historie....když jsem o tom vyprávěla mojí kamarádce,zmateně kroutila hlavou......tahle doba je hrozná....aspoň že jsme tady my-snílci :-D
(MOC HEZKÝ ČLÁNEK......promiň za ten proslov,ale inspirovala jsi mě.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.